Adventní slovo

„Bděte tedy, protože nevíte, v který den váš Pán přijde.“ (Mt 24, 42)

Lepší je vědět. Žijeme s kalendáři a plánovači po ruce, s fakultním rozvrhem a harmonogramem.

Jsou i adventní svícny a kalendáře takovým rozvrhem? Vždyť adventní doba přece, navzdory okénkům, která si připravíme, důrazně připomíná, že „nevíme“ jak to s naším časem je; a to navzdory dobrotám v kalendáři, není nic sladkého.

Na adventních časomírách je proto skvělá jiná věc: Nejde jen o ten jeden moment vyznačený v kalendáři. Záleží na každém kroku k němu. Na první, druhé, třetí i čtvrté svíci, na každém okénku, které otevřeme. Každý den je spojený s tím, že přijde Pán, který ztracené ovečky bere do náručí a pamatuje na svoje slitování, na své milosrdenství, které je od věčnosti (Ž 25).

Bez kalendáře a společných svátků bychom se možná s někým ani nepotkali. Adventní doba ale zas připomíná, že to platí i opačně: setkáními, pozorností, bdělostí pro Boha, který přichází, se naše dny formují.