(ČB 9/2023) „Ať Hospodin ti žehná a chrání tě…“ Slovy áronovského požehnání z knihy Numeri 6,24–26 se často uzavírají evangelické bohoslužby. Farář tato slova pronáší s rozpřaženýma rukama, jakoby dlaněmi vytvářel teleskopický talíř, který požehnání nasměruje ke všem členům sboru. Mohl by mít ruce připažené nebo pokrčené dopředu s dlaněmi vzhůru v prosebném gestu. Ale lidé prý mají raději ten teleskop.

Setkání proběhne v sobotu 21. října 2023 od 10 do 17 hodin v Poděbradech, tedy v místě, kde v roce 1953 došlo k prvnímu pověření evangelických kazatelek ke službě slova a svátostí. Připraven je program pro všechny generace.

(ČB 7+8/2023) Mluvené slovo ve shromáždění dospělých jsem jako dítě snášel trpělivě, leč nerad. Jak se ale začalo zpívat, bavilo mne to, pochytával jsem melodie, broukal si spolu a cítil se mezi svými.

(ČB 6/2023) S teoložkou Ivanou Noble o modlitbě, meditaci a duchovním životě.

(ČB 6/2023) Zažili jsme to během covidu. Do společných shromáždění se chodit nemohlo. Vysílalo se online v neděli i přes týden, rozesílaly se přípravy k domácím pobožnostem emailem nebo se házely do schránek obálky s texty. Vlastní „praktikování zbožnosti“ bylo na jednotlivcích, rodinách, domácnostech. Pokládali jsme to za nouzi. Byla to opravdu jen náhrada, provizorium? Nebo nás ona mimořádná situace postavila před něco, co by vlastně tak mimořádné být nemělo? 

(ČB 6/2023) V Komunitním centru Matky Terezy v pražských Hájích se ve dnech 25.–27. května uskutečnilo 1. zasedání 36. synodu ČCE. Jednání se tak vrátilo po loňských Svitavách opět do Prahy.

(ČB 6/2023) Světová zdravotnická organizace (WHO) 17. května 1990 vyškrtla homosexualitu z registru psychických onemocnění. I přesto je ale dodnes v téměř 70 zemích světa homosexualita kriminalizována a v sedmi státech se dokonce trestá smrtí. V roce 2005 byl 17. květen vyhlášen Mezinárodním dnem proti homofobii a transfobii (International Day Against Homophobia and Transphobia – IDAHOT), aby tak podpořil úsilí o změnu.

(ČB 5/2023) S Adélou Fialovou jsme se poznaly v době, kdy se se svým (tehdy ještě budoucím) manželem rozhodli pro svatbu s církevním obřadem. Ani jeden z nich tehdy nebyl člen ČCE a všude probíhala už několikátá vlna pandemie. Rozhovor, který čtete, vznikl dva roky poté, kdy se společně potkáváme na bohoslužbách, sborových akcích i přátelských setkáních.

(ČB 5/2023) Současná praxe kmotrovství v ČCE se potýká s řadou otázek. Není příliš jasné, jak by kmotři měli svou roli pojímat. Někdy se očekává, že budou pokřtěnému poskytovat podporu v životě víry. V praxi se tak ovšem děje málokdy. Co s tím? Ponechat kmotrům jen roli tzv. „svědků křtu“, která se omezuje na podporu při samotném křestním obřadu? Anebo se pokusit roli kmotrů nově promyslet a „resuscitovat“? A není krize kmotrovství v ČCE jedním ze symptomů jiné, mnohem závažnější krize – totiž upozadění křtu ve zbožnosti českobratrských evangelíků?

(ČB 5/2023) Otázka společného slavení večeře Páně provází moderní ekumenické hnutí od jeho počátků, které jsou spojeny se světovou misijní konferencí v Edinburghu v roce 1910. Když se křesťané z dosud oddělených církví začali více setkávat, byli konfrontováni s otázkou, zda mohou slavit večeři Páně společně, a pokud ano, za jakých podmínek.

(ČB 5/2023) Psal se březen 1973. Práce nad teologickým textem, který má vést církve různých evangelických tradic k sobě blíže, byly dokončeny. Před konferenčním střediskem Leuenberg se dvacítka mužů středního věku ještě shromáždila ke společné fotografii, ačkoliv většina účastníků už odjela. V této chvíli ještě nikdo netuší, jaký význam onen dokument, Leuenberská konkordie, bude mít. 

Jako výraz solidarity s lidmi na Ukrajině iniciovalo Ministerstvo zahraničních věcí ČR cestu představitelů českých církví a náboženských společností na Ukrajinu. Cesta proběhla ve dnech 6. až 8. června 2023.